Druhá republika vznikla po odevzdání Sudet Německu. Česko ztratilo asi jednu třetinu svého území, hodně průmyslu a muselo se starat o uprchlíky z příhraničí. Její oficiální název zněl „Česko-Slovensko“. Slováci mají v tomto státu velmi velkou autonomii a vede je Tiso. Zde zanikla demokracie u nás, kvůli fašizaci. Prezident byl Doktor Hácha a premiér Rudolf Beran. Byli zde pouze dvě strany – pravice („Národní jednoty“ - vláda) a levice („Národní strana práce“) a byl zakázaný komunismus. Toto rozpoložení kopíruje Itálii. Zde začíná velký mravní rozklad z důvodu velké masírování ze strany Německa a je zavedena velmi silná cenzura.
Už začátek nebyl pro tento stát dobrý, protože začalo vystěhovávání Čechů ze Sudet. Nejhorší pro nás bylo, že z části vystěhování bylo násilné, část odešla kvůli ztrátě práce a zbytek odešla z kombinace zmíněných způsobů. Toto jednání Němců se promítne později v roce 1945. Z druhé strany pro Německo začalo období, kdy se jim dařilo, protože ostatní státy jemu ustupovalo. Zde zkusme popřemýšlet, jestli byla správná odezva vystěhování Němců v roce 1945. Postup byl jako teď. Bylo to od nás správné? Bylo to v roce 1938 správné od Němců, že náš tak drasticky vystěhovali z pohraničí? Nebylo také dobré to, že Slovensko si „hrálo na svém písečku“ a vyhlásilo si autonomii.
2. října Adolf Hitler přijel do Aše a byl všemi Němci vítaný. Ve středu 5. Října prezident Edvard Beneš abdikol a byl zvolený profesor Emil Hácha, který ale to nechtěl dělat, ale dělat to z povinnosti, už byl dokonce nemocný a starý.6. Října byla Slovenskem vyhlášena výše zmíněná autonomie podle „žilinské dohody“ a předsedou autonomní vlády se stal Jozef Tiso. Hitler napsal Rusku, ať tuto dohodu podporuje, ale v rámci ČSR, jak tomu bylo. V českém pohraničí bylo zabito několik příslušníků SOS („Stráže obrany státu“, což byla stráž, která měla ochraňovat neporušenost hranic) a Britové, kteří dohlíželi na předávání Sudet a vůbec proti tomu nic neudělali. Zde bylo vidět, jak se Německa bojí a nechtějí pořád proti němu cokoliv podniknout. 11. Října Podkarpatská Rus zasadila další ránu této republice tak, že vyhlásila autonomii jako Slovensko. 26. Října byl stihaný předseda autonomní vlády Podkarpatské Rusy a 27. Října byl vydán. Byl zatčený, protože vydával tajné informace Maďarsku. Uskutečnila se velká cenzura na zatčení předsedy vlády, aby se nepoškodili vztahy s Maďarskem. 28. Října se neuskutečnili oslavy vzniku první republiky s pochopitelných důvodů. Po útocích Maďarska na Slovensku jednala Československá vláda o přenechání území Maďarsku, kde je Maďarská většina. Tyto dohody jsou dovršeny 2. listopadu. 22. Listopadu byly vyhlášena změna ústavy, kde je v ústavě ustanovena autonomie Slovenska a podkarpatské Rusy, ve kterých se později konali volby.
Hitler vydal tajný rozkaz, ve kterým řekl, že obsadí zbytek Československa, ale obsadí ho vnitřně. Ve skutečnosti to provedli tak, že využili Slovenska, ve kterém ho povzbudili a následně vynutili, aby vyhlásili samostatnost. Tiso samostatnost nechtěl, chtěl pouze, aby Slovensko mělo větší úlohu v Československu. Hitler dal den předem Tisovi ultimátum buď vyhlásí samostatnost, kde bude podřízen přímo Německu nebo ho napadne a rozdělí mezi Maďarsko a Polsko. Samostatnost Slovensko vyhlásilo 14. 3. 1939. Toho samého dne se Hácha vyskytoval u Hitlera, který ale z něho doslova vyřval, aby vydal rozkaz, že se české obyvatelstvo nemá bránit okupaci. Prý ho museli dokonce několikrát křísit, aby Hitler na něj mohl dál řvát a aby vydal rozkaz. Den poté zaniká náš stát. Hitler si rozpadem Československa ospravedlnil vpád do Česka aby uklidnil situaci. Potřeboval zabrat Česko aby mohl přesunout armádu, kterou měl na hranicích do Francie.